Hero from the poster - 1

18. března 2014 v 10:07 | Nya |  Povídky
Tak tady to je lidičky.První kapitola.Je docela krátká,měla být delší,ale chci vás překvapit a chci abyste byli napjatí co se bude dít dál,proto jsem to utla tady.Doufám že se vám to bude líbit.Komentář potěší.:)

Běžela jsem temnou uličkou.Měla jsem strach.Stíny se prodlužovaly,temnota se zvětšovala.Jakobych běžela hloub a hloub do svého neštěstí.Najednou se to stalo.Ohlušující rána,doprovázená oslepujícím světlem.Když jsem se vzpamatovala stál na proti mně.Vysoký,pohledný a co je nejdůležitější,měl dvě sametová,bílá křídla které mu šly od lopatek až ke konci zad.Ve tváři měl takový klidný,ochranitelský výraz.Jen pohled na něj a zapoměla jsem na všechnu tu nicotu okolo a cítila jsem se tak bezpečně.Usmál se na mně a já se vzbudila.Ještě chvíli jsem roztřeseně seděla na posteli a přemýšlela jsem co to bylo za šílený sen.Před čím jsem tak vyděšeně utíkala?A kdo byl on?Ten hrdina....Podívala jsem se na svou stěnu nad postelí hemžící se kresbami a zkusila jsem si vybavit jeho tvář,když mně to napadlo.Nakreslím ho...a přidám ho mezi další kresby a plakáty na mojí stěně.Kreslila jsem celé dopoledne i část odpoledne.Muselo to být dokonalé,jinak bych prostě nebyla spokojená.Mamka se mně co půl hodiny snažila donutit,abych se šla najíst,ale na jídlo jsem v tu chvíli neměla ani pomyšlení.Musela jsem ho dokončit.Nemohla jsem se dočkat až tu nádhernou tvář uvidím na tom papíře.,,Tak a můj andělský hrdina je hotov,"podívala jsem se s nadšeným úsměvem na papír.,,Hrdina,anděl,hrdina,hero,no jasně,pojmenuju ho Hero,Wings Hero,"teď jsem teprve byla spokojená a ozdobným písmem jsem mu pod klíční kost napsala Wings Hero.Donesla jsem si lepící pásku a dolepila jsem ho na stěnu.Až teď jsem se mohla najíst,protože jsem už měla hotovo.
*
Celý muj den probíhal stejně nudně jako ty ostatní.Válela jsem se v posteli,chvíli jsem koukala na televizi,chvíli jsem si četla,pak jsem se učila,prostě standart.Večer hrála jedna dost zajimavá romantická komedie a hned po ní nějaká detektivka,tak jsem se výjmečně koukala na televizi tak dlouho,přesněji do 23:55.Potom jsem vypla televizi a seděla ještě chvíli ve tmě na posteli.Byla nádherná noc.Stříbrné paprsky měsíce v úplňku prosvítali do pokoje skrz střešní okno a přes odraz v zrcadle naporoti postele osvětlovalo obrazy na stěně.Byla jsem tímto výjevem naprosto fascinovaná.Bylo to tak kouzelné.Všimla jsem si,že jeden z obrázků září víc než obvykle.Podívala jsem se na hodiny.Bylo 23:59.Podívala jsem se zpět na Heroa,jehož oči nakreslené obyčejnou tužkou v tomto světle zářily jako vody nejhlubšího oceánu.V tu chvíli jsem nemohla odolat.Prostě jsem musela a letmě jsem ho políbila na jeho chladné rty,které mi v tu chvíli vlastně nepřipadaly vůbec chladné,byly vlastněže dost teplé a taky měkké.Zvláštní.Pomyslela jsem si.Koukla jsem na hodiny bylo přesně 00:00 a ja upadla do hlubokého spánku.Těsně předtím než jsem usla se mi zdálo jako by pokoj oslnilo oslepující světlo,ale řekla jsem si,že to bude odrazem měsíce v zrdcadle a už jsem nedokázala otevřít oči,byla jsem opravdu vysílená,a tak jsem zcela spokojeně usla.

Pokračování příště :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Clara Black Clara Black | Web | 18. března 2014 v 12:07 | Reagovat

No... Co kdybys přidala pokračování? :-D Takhle to utnout, to není moc hezké, člověk je pak napnutý jak struna a neví, co bude dál :D

2 Nya Nya | Web | 18. března 2014 v 14:25 | Reagovat

[1]: Druhá část bude na 75% ještě dnes :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama